Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi. Je to vlastně disociace mezi vnímáním, chováním a prožíváním. Mění se stav nemocného k realitě.

Rozdíl mezi psychózou a neurózou je, že psychóza je závažné onemocnění s organickými poruchami mozku, viditelná i na neurologickém vyšetření (CT mozku, EEG ..), kdežto neuróza je pouze stav neohrožující náš život, pouze ho ztěžuje, bez organických poruch mozku.

Psychózy jsou často provázeny abnormálními biochemickými pochody v mozku a zdá se, že u části postižených se na vzniku onemocnění podílejí genetické předpoklady. Psychotické projevy však mohou být způsobeny také jinými chorobami, např. poruchami látkové výměny nebo nádorem na mozku a účinkem některých léků, drog nebo alkoholu.

Z biochemických teorií se zdá nejpravděpodobnější (zejména s ohledem na působení antipsychotik) dopaminová teorie, kdy se předpokládá, že tonická komponenta (převážně extrasynaptická) tvorby dopaminu je snížená, naopak fázický přenos (synaptický) je zvýšen. Z dalších teorií se uvažuje o vlivu serotoninu (serotoninové dráhy působí inhibičně na dopaminový systém), dále vliv excitačních aminokyselin (glutamát a aspartát) - kdy např. hypofunkce NMDA (N-methyl-D-aspartátových) receptorů vyvolává stavy podobné schizofrenii - toto způsobuje např. droga PCP.

Charakteristická je porucha vnímání - halucinace typicky sluchové - slyší hlasy, které přikazují, pomlouvají či rozmlouvají mezi sebou, dále bludy - typicky paranoidní, kdy daný člověk má pocit, že je sledován, odposloucháván, pronásledován apod. Mohou být poruchy emotivity, kdy se zase např. směje inadekvátně situaci, mohou se vyskytnout tzv. katatonní příznaky - kdy se dlouho nehýbe, strnule zůstává v určitých polohách nebo naopak je výrazně neklidný, agresivní a ohrožuje své okolí či sebe.

Existuje více nemocí u kterých jsou psychotické prožitky. Asi nejznámější je schizofrenie, ale může se vyskytnout při užívání alkoholu či drog (typicky stimulancia - pervitin či kokain), dále u demencí, či úrazů, kde je příčina postižení mozku, přechodně bývají po operacích. Psychotické prožitky mohou být u těžkých mánií či depresivních stavů. V těchto případech se ale projevy trochu liší od předešlých.

U schizofrenie se předpokládá polygenní dědičnost spolu s vlivem prostředí. K vnějším vlivům patří - podvýživa matky v 1. trimestru, chřipkové onemocnění matky ve 2. trimestru, hyperprotektivní rodiče, nebo naopak odmítavý vztah rodičů k dítěti, dále např. stresující události v životě (ztráta zaměstnání, těhotenství a porod, rozvod, svatba apod.)

Psychóza:

znamená změny osobnostní struktury

realita vnímána odlišně

nemocný je přesvědčen, že je zdráv, to jak on vnímá svět je podle něj normální (kromě maniodepresivní psychózy, kdy si pacient uvědomuje svůj stav)

biochemické změny v mozku, způsobeny zpravidla genetickými vlivy, nebo vlivy vrozenými či vlivem prodělaných chorob, otravami, úrazy

schizofrenie: odlišné vnímání reality, halucinace nebo bludy (blud je myšlenková halucinace), závažné, nevyléčitelné

paranoia

Korsakovova psychóza: poškození osobnosti alkoholem, halucinace

K napsání tohoto textu byl mimo jiné použit materiál z wikipedia.org, diskuze.eu a sohu.cz.