Halucinace jsou vjemy bez jakéhokoliv reálného podkladu. Přitom jsou nevyvratné (podobně jako bludy) a halucinující člověk je považuje za realitu. Tímto se liší od pseudohalucinací, které člověk buď ihned nebo s odstupem rozpozná jako nepravé vjemy a nevěří v jejich existenci. Pravé halucinace jsou vždy známkou poruchy duševního stavu. Vznikají u schizofrenie, psychotických poruch, afektivních poruch, duševních poruch vyvolaných psychoaktivními látkami a mohou se vyskytnout u množství onemocnění s organickým podkladem v centrálním nervovém systému (epilepsie, nádory, cévní postižení, neurodegenerativní změny, stavy po úrazech).

Podle složitosti se halucinace dělí na:

• elementární - jednotlivé podněty jako tóny, záblesky
• komplexní - celé postavy, předměty, srozumitelné věty
• kombinované - halucinace „vnímané“ více smysly současně, např. mluvící postava

Podle domnělé lokalizace smyslovým orgánem se halucinace dělí na:

• zrakové - často jsou komplexní (lidé, zvířata, celé scény)
  • makropsie - objekty jsou větší než v reálu
  • mikropsie - objekty jsou menší než v normálu
  • flešbeky - u lidí drogově závislých, návrat zrakových halucinací např. i po dvou letech abstinence
• sluchové - nejčastěji ve formě hlasů jedné či více osob. Mohou náležet známým i neznámým lidem. Halucinace více hlasů současně patří k typickým příznakům schizofrenie.
  • imperativní - hlas či hlasy nemocnému něco přikazují
  • teleologické - hlas či hlasy nemocnému radí
  • antagonistické - protichůdné, např, jeden hlas nemocného chválí, jiný ho kritizuje
• čichové a chuťové - často jsou spojeny s bludy (pocit, že někdo usiluje člověku o život + čichová halucinace dráždivého plynu)
• tělové
  • hmatové - pocity kontaktu na povrchu svého těla, např. svědění, štípnutí vosy, ale muže mít také sexuální obsah
  • pohybové - pocity neexistujícího pohybu, nemocný je přesvědčen, že létá, vznáší se, padá, atd.
  • verbálně motorické - dotyčný je přesvědčený, že někdo mluví jeho ústy
  • grafomotorické - je přesvědčený, že někdo jiný píše jeho rukou
  • orgánové - vnímání vlastních útrob, často se zcela konkrétní představou o jejich změně vlastností či velikosti (zkamenění, odumření)
  • negativní - nemocný popírá určitou část svého těla, nebo ji umisťuje mimo tělo, tzn. že si ukládá játra pod polštář, atd.
• intrapsychické - pocit odnímání nebo vkládání myšlenek nebo pocit, že jsou vlastní myšlenky zveřejňovány, ozvučovány nebo komentovány. Opět jde o typický příznak schizofrenie.
• inadekvátní - pocit vnímání jinými orgány, než je běžné (vidí zubama, slyší kolenem...)

K napsání tohoto textu byl mimo jiné použit materiál z wikipedia.org, diskuze.eu a sohu.cz.