Hladomor vzniká vlivem nedostatku přirozené potravy v okolí a jeho důsledkem je strádání a vznik podvýživy. V extrémním případu se začne projevovat nemocemi z podvýživy a následným celkovým oslabením organismu vedoucí ke smrti jedince, či celého společenstva. Hladomor může být zapříčiněn suchem, válkou atd. a jedná se tedy o následnou katastrofu, které předcházela jiná.

Hladomor představuje situaci, kdy na nějakém území panuje takový nedostatek jídla, že lidé masově umírají na podvýživu. K hladomoru může dojít například v důsledku přírodní katastrofy, která zničí úrodu (sucho, živelní pohroma nebo nějaké infekční onemocnění klíčových plodin – např. nedávné hladomory ze sucha v Sahelu nebo velký hladomor v Irsku v letech 1845-1849, který nastal poté, co plísňové a virové choroby zničily celou úrodu brambor). Další příčinou hladomoru může být úmyslné vyvolání – nejdrastičtějším případem je hladomor, který Stalinova vláda uměle vyvolala ve 30. letech na Ukrajině, v Kazachstánu a dalších oblastech SSSR, během něhož zahynuly milióny lidí. Hladomor rovněž bývá průvodním jevem válek.

V letech 1771-1772 za panování Marie Terezie vypukl po kritické neúrodě hladomor v Čechách. Zemřela desetina obyvatel Čech (250,000 lidí). V celé Rakouské monarchii zemřelo v těch letech hlady kolem miliónu lidí.

Hladomory z neúrody bývaly běžným jevem ve středověku. Středověkou Británii zásahl hladomor společně s morem celkem devadesátpětkrát, Francie byla ve středověku postižena hladomory sedmdesátpětkrát. V Číně bylo mezi lety 108 před Kristem a 1911 napočítáno celkem 1828 hladomorů tj. téměř jeden hladomor ročně. V letech 1876-1879 zemřelo během hladomoru v severní Číně 12 milionů lidí. Nejhorší hladomor postihl Čínu v letech 1958-1961, kdy následkem politiky Mao Ce-tunga zemřelo hlady nejméně 30 milionů lidí.

K napsání tohoto textu byl mimo jiné použit materiál z wikipedia.org, diskuze.eu a sohu.cz.