Zemětřesení v provincii Šen-si je doposud nejničivější zaznamenané zemětřesení v lidské historii, zemřelo při něm přibližně 830 000 lidí. Proběhlo ráno 23. ledna 1556 v provincii Šen-si v Číně. Zemětřesením bylo postiženo více než devadesát sedm okresů v provinciích Šen-si, Šan-si, Che-nan, Kan-su, Che-pej, Šan-tung, Chu-pej, Chu-nan, Ťiang-su a An-chuej. Byl zničen 800km pás země a v některých okresech bylo zabito až 60 % obyvatel. Většina lidí v té době žila v zemních obydlích vyhloubených v sprašových svazích. Mnohá z těchto obydlí se během katastrofy sesula.

Zemětřesení

Zemětřesení se stalo během vlády císaře Ťia-ťinga dynastie Ming.

Moderní odhady založené na geologických údajích přisuzují zemětřesení magnitudu 8 až 8,3 Richterovy škály. I když to bylo nejničivější zemětřesení a pátá nejničivější přírodní katastrofa v lidské historii, byla zaznamenána i zemětřesení s vyšší magnitudou. Následné otřesy pokračovaly několikrát do měsíce dalšího půl roku. Epicentrum leželo v okrese Chua poblíž hory Chua v Šen-si 34°30′ s. š., 109°42′ v. d..

V čínských historických záznamech byla katastrofa popsána takto:

„V zimě roku 1556 po Kr. byly provincie Šan-si a Šen-si zasaženy katastrofickým zemětřesením. V našem okrese Chua se udála mnohá neštěstí. Hory a řeky byly přemístěny a cesty zničeny. Na některých místech se země náhle zvedla a vytvořila nové vrchy nebo se prudce propadla v nová údolí. Jinde ze země vyrazila nová říčka nebo země pukla a objevily se nové strže. Domy, úřady, chrámy a městské hradby se zřítily bez varování.“

Zemětřesení těžce poškodilo mnoho stél v Kamenném lese. Ze 114 klasických stél Kchaj-čcheng bylo 40 zlomeno.

Učenec Čchin Kcheta zemětřesení přežil a zaznamenal o něm podrobnosti. Jedním z jeho závěrů bylo, že

„na úplném začátku zemětřesení by lidé uvnitř neměli okamžitě vybíhat ven. Měli by se přikrčit a počkat na vhodnou příležitost. I když je hnízdo zničeno, některá vejce mohou zůstat nepoškozená.“ “

To naznačuje, že mnoho lidí zahynulo, když se snažili utéct ze svých domů, ale mnozí z těch, kteří zůstali uvnitř, přežili.

Otřesy snížily výšku Pagody malé divoké husy v Si-anu z 45 metrů na 43,4 metru.

Sprašové zemní příbytky

V té době miliony lidí žily v uměle vyhloubených sprašových „jeskyních“ na svazích v oblasti Sprašové plošiny. Spraš je úlomkovitá usazená hornina navátá větrem. Měkká sprašová hornina se v oblasti usazovala po miliony let díky větru přinášejícímu prach z pouště Gobi. Spraš je velmi náchylná k větrné a vodní erozi. Sprašová plošina pokrývá skoro celé provincie Šan-si, Šen-si a Kan-su a části dalších. Většina obyvatel žila v tzv. Jao-tung obydlích právě na sprašových svazích. To byl hlavní důvod obrovského počtu obětí. Zemětřesení způsobilo sesuvy půdy, které „jeskyně“ zasypaly.

Škody

V současnosti je prakticky nemožné vyčíslit hmotné škody. Počet obětí je tradičně udáván jako 830 000. Hmotná škoda byla obrovská - celá oblast vnitřní Číny byla zničena a odhadem 60% populace v oblasti zahynulo. Škody lze přirovnat pouze ke škodám způsobeným výbuchem atomové bomby (samozřejmě bez radioaktivity ap.).

Srovnání

Zemětřesení v Šen-si v roce 1556 nebylo nejhorší katastrofou v čínských dějinách. Např. během tzv. Tří let přírodních katastrof (1959 až 1961) zemřeli desítky milionů Číňanů.

• viz.: nejsilnější zemětřesení

K napsání tohoto textu byl mimo jiné použit materiál z wikipedia.org, diskuze.eu a sohu.cz.