Malomocenství (nebo také lepra) je infekční onemocnění. Původně řecké slovo lepra označuje vyrážku, prašivinu. Onemocnění je způsobované bakterií Mycobacterium leprae, která má sklon napadat periferní nervy a jiné chladnější oblasti těla – kůži a sliznice. Nemoc je známa od pradávna v Egyptě, Indii, později zavlečená do Evropy, zde se rozšířila hlavně za křižáckých válek. Od 15. století byla v Evropě vytlačována tuberkulózou. Původce nákazy objevil v r. 1869 mikrobiolog Hansen, proto bývá Mycobacterium leprae také označován po svém objeviteli jako Hansenův bacil. Nemoc často probíhá bezpříznakově a není nijak zvlášť nakažlivá (vyjma kožní formy vytvářející vředy, která je nakažlivá silně). Za určitých okolností může ale dojít k rozvinutí její destruktivní formy, která ničí nervy (výsledkem je znecitlivění tkáně) a posléze destruuje tkáně komplexně. Odhaduje se, že malomocenstvím v současné době trpí 10-11 miliónů lidí, zejména ve střední Africe a jihovýchodní Asii, známé jsou ale i případy z jižní Evropy, zejména Španělska. A také z Rumunska, kde se vyskytuje minimálně 50. let, což ale bylo tajeno Ceauşescovým režimem.

Lepra byla považována za boží trest, malomocní byli soustředěni v tzv. leprosáriích. Poslední leprosárium v Evropě je v rumunském Tichileşti v deltě Dunaje.

K napsání tohoto textu byl mimo jiné použit materiál z wikipedia.org, diskuze.eu a sohu.cz.