Tsunami je jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře, které vznikají při silném zemětřesení pod hladinou moře, podmořském sesuvu nebo dopadu meteoritu do moře nebo jeho blízkosti. Způsobuje vlny, které mohou dosahovat výše až 200 metrů a zaplavovat rozsáhlé přímořské oblasti, kde způsobují obrovské materiální škody a oběti na životech. V současnosti neexistuje spolehlivá obrana a snaha o zmenšení škod je prováděna pomocí systému časné výstrahy. Místo tsunami je někdy nesprávně používán termín přílivová vlna, ale z vědeckého pohledu se jedná o různé děje.

Pohledu pozorovatele na břehu se spíše než o vodní stěnu, jak je často vyobrazována, jedná o náhlou záplavu. I když vlna u pobřeží zpomalí až stokrát, stále má vlnovou délku v řádu kilometrů. Během několika minut stoupne hladina moře až o desítky metrů a po několika minutách voda zase opadne. V některých místech se díky špatnému odtoku může udržet i delší dobu. Ohromné množství proudící vody pochopitelně páchá rozsáhlé škody. Při pronikání přes překážky vytváří dojem silných vln. Čelo vlny z břehu viditelné bývá. Jeho výška je ale jen předzvěstí toho, co přijde během následujících minut.

Varovné systémy

Mnoho měst na pobřeží Tichého oceánu, hlavně v Japonsku, USA a Kanadě, má výstražný systém a připravené evakuační plány pro případ vážné tsunami. Tsunami mohou být předpovězeny seismologickými observatořemi rozmístěnými po celém světě a jejich vývoj sledován satelity z oběžné dráhy.

Ačkoli tsunami je zničující pohroma, na přechod přes Tichý oceán z Japonska na západní pobřeží USA by potřebovala okolo 18 hodin, takže obyvatelstvo může být varováno s dostatečným předstihem, pokud je tsunami zaznamenána.

Jeden ze varovných systémů je projekt CREST na západním pobřeží Severní Ameriky a Havaji. Náhlá tsunami ale nemůže být předpovězena žádným podobným systémem.

Katastrofální tsunami v dějinách

Tisíce Portugalců, kteří přežili velké lisabonské zemětřesení v roce 1755, zemřely krátce poté, když dorazila vlna tsunami. Když voda ustoupila, v přístavu zbyly jen vraky lodí.

V roce 1883 explodoval sopečný ostrov Krakatoa v Indonésii. Série velkých tsunami o výšce přes 40 m (u pobřeží) se šířila celým světem. Tsunami byly pozorovány v Indickém, Tichém i Atlantském oceánu. Pozorovatelné byly dokonce i v průlivu La Manche.

15. června 1896 zasáhla japonský ostrov Honšú obrovská tsunami. Rybáři, kteří byli pouhých 30 km od pobřeží ji vůbec nezaznamenali, ale na ostrově zabila 28 000 lidí a zničila 275 km pobřeží.

V roce 1908 zasáhlo Itálii v oblasti Messinského průlivu zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály. Desetimetrová vlna zaplavila pobřežní sídla včetně Messiny a zanechala za sebou přes 200 000 mrtvých.

Silné zemětřesení o síle 9,6 stupně Richterovy škály v Chile 22. května 1960 vyvolalo tsunami, která způsobila rozsáhlé škody na Havaji a zasáhla i 16 800 km vzdálené Japonsko, kde zabila stovky lidí.

Devastující tsunami, která byla důsledkem zemětřesení 12. července 1993 o síle 7,8 zabila na malém japonském ostrovu Okuširi poblíž ostrova Hokkaidó 202 lidí a stovky dalších zranila.

Další náhlá tsunami zasáhla pobřeží jihovýchodní Asie (Indie, Šrí Lanka, Maledivy, Bangladéš, Myanmar, Thajsko, Malajsie a Indonésie) ráno 26. prosince 2004. Později zasáhla i další ostrovy v Indickém oceánu (Madagaskar, Seychely, Réunion a Mauricius) a také východní pobřeží Afriky (Somálsko, Tanzanie a Keňa). Zabila přes tři sta tisíc a postihla miliony lidí a způsobila rozsáhlé škody na tisících km pobřeží. Pocházela z podmořského zemětřesení o síle 8,9 stupňů Richterovy stupnice u severního cípu ostrova Sumatra.

Poznámky

Existují důkazy, že se mohou také vyskytnout megatsunami způsobené například zřícením ostrova do oceánu.

Jiné vlny příbuzné k tsunami jsou podvodní vlny. Zemětřesení obvykle způsobují jak tsunami, tak podvodní vlny. Byl dokonce pozorován i vznik podvodních vln způsobených tsunami.

Nejničivější zemětřesení 20. století

Postižená oblast	Počet obětí	Rok	Magnitudo
Ťan-šan, Čína	240 000	1976	8,2
Nan-šan, Čína	200 000	1927	8,3
Kan-su, Čína	180 000	1920	8,6
Tokio, Jokohama, Japonsko	143 000	1923	8,3
Messina, Itálie	83 000	1908	7,5
Kvéta, Balúčistán, Pákistán	60 000	1935	7,5
Peru	50 000	1970	7,7
Erzincan, Turecko	40 000	1939	7,9
Arménie	25 000	1988	8,0
Chorásán, Írán	12 000	1968	7,4

Zemětřesení v Česku

V Česku bývají citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy bývají jen slabé, obvykle do 4. stupně Richterovy škály. Nejaktivnějšími oblastmi jsou Mariánskolázeňský zlom, zejména Kraslicko v Karlovarském kraji a Hronovsko-poříčský zlom v kraji Královéhradeckém. Zemětřesení se objevují v zemětřesných rojích. Nejsilnějším zaznamenaným rojem na Kraslicku byl roj ze zimy 1985—1986 s epicentrem u vsi Nový Kostel. Nejsilnější otřes 21. prosince 1985 měl podle Richterovy stupnice magnitudo 4,6 až 4,8. Nejsilnější zemětřesení na Hronovsku bylo naměřeno v roce 1901, mělo sílu 4,7 Richterovy stupnice.

Dalšími oblastmi s občasnou aktivitou jsou Český les, Opavsko a východní část Krušných hor. Kromě toho na Ostravsku, Kladensku a v Podkrušnohorské pánvi dochází k otřesům v souvislosti s intenzivní důlní činností. Na území jižních Čech jsou také zaznamenávány dozvuky alpských zemětřesení.

Pojmy

Ohnisko zemětřesení

Je to prostor konečných rozměrů, ve kterém vzniká zemětřesení. Jeho délkové rozměry dosahují až několika set kilometrů.

Hypocentrum

Tímto bodem nahrazujeme ohnisko a klademe jej do těžiště ohniska.

Epicentrum

Je to kolmý průmět hypocentra na povrch Země.

Hloubka ohniska

Takto nazýváme vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem.

Epicentrální vzdálenost

Je vzdálenost epicentra od místa pozorování.

Epicentrální čas

Tímto pojmem označujeme okamžik, v němž se zemětřesení projeví v epicentru.

Pleistoseistní oblast

Okolí epicentra nejvíce postižené zemětřesením.

Intenzita zemětřesení

Veličina charakterizující velikost zemětřesení na základě pozorování makroseismických účinků. Směrem od pleistoseistní oblasti klesá intenzita na všechny strany.

Zemětřesné roje

Pokud se objeví skupina po sobě následujících otřesů podobné intenzity - nejsme-li tedy schopni určit hlavní, nazýváme toto zemětřesné roje.

K napsání tohoto textu byl mimo jiné použit materiál z wikipedia.org, diskuze.eu a sohu.cz.