Cap Arcona byla luxusní německá zaoceánská loď, která byla spuštěna na vodu v květnu roku 1927. Na konci druhé světové války byla potopena po útoku britského letectva dne 3. května 1945 v Lübecké zátoce. Při jejím potopení, které je čtvrtou největší námořní katastrofou v dějinách lidstva, přišlo o život zhruba 4500 lidí, zejména vězňů z koncentačních táborů.

Historie lodi Cap Arcona

Cap Arcona byla druhou lodí ze série "Cap-". Jednalo se o řadu lodí určených pro kombinovanou přepravu osob a nákladu. Výroba lodi byl zadaná rejdařstvím Hamburg-Südamerikanische Dampschiffahrtsgeselschaft loděnici Blohm & Voss roku 1926. Loď byla spuštěna na vodu 14. května 1927 a do služby uvedena v listopadu stejného roku.

Loď byla projektována pro přepravu maximálně 1434 pasažérů plus náklad na 15 dní trvajících plavbách na trase mezi Hamburgem a Jižní Amerikou. Měla poměrně nízký ponor, vzhledem k nutnosti plaveb v mělkých plavebních hloubkách řeky La Plata. Vnitřní uspořádání bylo přizpůsobeno tropickýcm podmínkám, pro které byla loď určena. Typické byly vzdušné jídelny s vysokým stropem umístěné nikoli pod hlavní palubou, ale na ní. V Německu i v zámoří byla považovaná za nejkrásnější loď své doby.

Během let 1928 a 1929 se na své trase podílela na přepravě 60000 vystěhovalců, které v toto období rejdařství přepravilo. V době světové hospodářské krize a po nástupu nacistů k moci poklesla její rentabilita a proto byla roku 1939 po téměř 100 úpěšných plavbách přeložena do přístavu Gdynia a byla přeměněna na kasárna německého válečného loďstva.

Roku 1940 byla zařazena k jako přepravní loď na Baltském moři. V roce 1944 přepravovala uprchlíky z východního Pruska na západ.

Potopení lodi

V dubnu roku 1945 kotvila loď spolu s nákladní lodí Thielbek v Lübecké zátoce. 26. dubna bylo na tato plavidla naloděno přes 6500 věžňů z koncentračního tábora Neuengamme a přes 400 vězňů, kteří přežili pochod smrti z koncentračního tábora Fürstengrube. Plánem nacistů bylo vyvézt tyto dvě lodě na otevřené moře a tam je s vězni potopit. Dne 3 května však provedlo na obě lodi nálet britské letectvo a obě lodi byly potopeny. Uvádí se sice, že k výbuchu na Cap Aroně došlo uvnitř a že výbuch provedli Němci, ovšem jedná se pouze o nedoložená tvrzení.

Na palubě Cap Arcony se v době potopení nacházelo zhruba 4500 vězňů původem z Belgie, Československa, Dánska, Itálie, Jugoslávie, Finska, Francie, Kanady, Lucemburska, Maďarska, Německa, Norska, Polska, Rumunska, Řecka , Sovětského svazu, Španělska, Švýcarska a USA, 400 vojáků a 10 členů posádky. Přežilo pouze asi 400 lidí. Potopení Cap Arcony je čtvrtou největší námořní katastrofou v dějinách lidstva.