Velký hladomor nebo Velký hlad je označení pro katastrofální hladomor, který postihl Irsko v letech 1845–1849. Jeho hlavní příčinou byla totální neúroda brambor, které tvořily primární zdroj potravy pro Iry, pokračující pro Irsko zničující britská ekonomická politika a neschopnost nebo neochota Velké Británie Irsku pomoci. Příčinou neúrody bylo velmi vlhké počasí, které podpořilo masivní rozšíření houbových chorob brambor; hlavní roli zde sehrála plíseň bramborová (Phytophthora infestans). Odhaduje se, že během hladomoru zemřelo něco mezi půl miliónem a jedním a půl miliónem lidí (z více než 8 miliónové irské populace) a další dva milióny odešly z Irska hledat si obživu jinde ve světě (nejčastěji v USA, Velké Británii, Kanadě či Austrálii, viz též irská diaspora). V roce 1851 činil pokles dříve rychle rostoucí irské populace proti roku 1841 asi 20 %. Zničující efekt hladomoru na irskou populaci a hospodářství přetrvával dlouho poté, co se situace se zásobováním zlepšila (pokles obyvatelstva pokračoval z rozličných důvodů až do 20. století, kdy přesáhl 40 %). Hladomor též velice negativně ovlivnil již tak nedobrý vztah Irů k Angličanům a Britskému impériu. Irové Angličanům vyčítali především malou snahu Irsku pomoci, výběrovost jejich pomoci (směřovala hlavně do oblastí s vysokým podílem anglického obyvatelstva) a neochotu změnit zákony a obchodní pravidla, která ještě zvýrazňovala dopad katastrofy.

K napsání tohoto textu byl mimo jiné použit materiál z wikipedia.org, diskuze.eu a sohu.cz.

Reklama