V roce 1947 se v Ústí nad Labem (přesněji na Bukově) odehrála nejhorší tramvajová nehoda v dějinách Československa i Česka – 13. července havaroval na Bukově vinou problémů s brzdami plně obsazený motorový vůz.

Ten odjížděl z Telnice, po dlouhé trati vedené ve svahu k níže položenému centru Ústí nad Labem. Cestujícími byli výletníci, kteří navštívili ústecké okolí a nyní se vraceli zpět do města. Tramvaji postupně na trati z kopce začaly selhávat brzdy a nabírala tak až sedmdesátikilometrovou rychlost. V zatáčce se udržela pouze na dvou kolech, definitivně ji zastavil až sloup elektrického vedení. Situaci velmi zhoršil fakt, že tramvaj byla přeplněná, takže z trosek se muselo dostávat více lidí, než bylo původně při konstrukci tramvaje zamýšleno.

Bilance této nehody překonala všechny havárie předcházející: třicet lidí zahynulo, těžce zraněných bylo 45, lehce pak 31. Přímo na místě zahynulo 19 lidí, další dva zemřeli při převozu do nemocnice a zbylých devět pak ještě v ní. Pohřbu obětí se 18. července zúčastnilo celkem 30 tisíc lidí, včetně tehdejšího ministra vnitra Václava Noska. Celá akce se změnila v celonárodní tragédii, a proto také zůstala v živé paměti na velmi dlouho.

V současné době se již situace opakovat nemůže, neboť trať z Telnice přes Bukov do Ústí nad Labem byla zrušena v roce 1955, poslední ústecká tramvaj pak vyjela roku 1970. Dopravu nyní zajišťují trolejbusy a mnohem modernější vozidla. K padesátiletému výročí byl odhalen památník obětem havárie.

K napsání tohoto textu byl mimo jiné použit materiál z wikipedia.org, diskuze.eu a sohu.cz.