Přírodní ohrožení a rizika jsou termíny, se kterými se veřejnost setkává stále častěji. Mezi extrémní přírodní procesy, které mohou způsobit škody na majetku a životech, řadíme především zemetřesení, povodně, hurikány, sesuvy, požáry, sucho nebo laviny. Zatímco termín "ohrožení" vyjadřuje samotný potenciálně nebezpečný proces, termín "riziko" vyjadřuje případné neblahé účinky tohoto procesu. Je nutné zdůraznit, že spojení "přírodní riziko" je často používané, ale nevyjadřuje přesně o co se jedná. Extrémní přírodní procesy jsou totiž extrémní jen pro člověka a společnost, pro přírodu žádné nebezpečí nepředstavují, protože jsou v přírodním prostředí přirozené.

Terminologie

Potřeba jednotné terminologie při studiu extrémních přírodních procesů je důležitá zejména z důvodů nutnosti mezioborového přístupu. Pro kvalitní studium a zvládání těchto přírodních jevů totiž musí spojit síly geografové, geologové, technici, hasiči, právníci i politici. V Česku dosud chybí jednotná terminologie, která by byla normovaná.

V následujícím textu jsou představeny definice, které vycházejí z přírodovědného vnímání konceptu přírodních ohrožení a rizik, zejména ze studia svahových pohybů, ale i jiných extrémních přírodních procesů. Definice vycházejí z následujících prací: AGS (2000), Alexander (2000), Dikau – Glade (2002), Glade et al. (2006), Kukal – Pošmourný (2005), Thywissen (2007), UN/ISDR (2004), UNDP (1994, 2004), UNDRO (1979), Varnes (1984) a představují hlavní pojmy používané v současném světovém výzkumu.

Akceptovatelné/přijatelné možné riziko (Acceptable risk)

Riziko, které je každý možný zasažený ochoten akceptovat. Opatření pro další snížení tohoto rizika většinou nejsou požadovány, pokud nejsou k dispozici rozumná praktická opatření, která jsou nenáročná finančně, časově nebo námahou.

Analýza rizik (Risk analysis)

Použití informací, jež jsou k dispozici, pro odhad rizika pro osoby, společnost, majetek nebo životní prostředí vyplývajícího z ohrožení. Analýza rizik většinou obsahuje následující kroky: 1) Definice rámce a možnosti hrozby (nebezpečí); 2) odhad pravděpodobnosti ohrožení; 3) hodnocení zranitelnosti ohrožených prvků; 4) identifikace následků a odhad rizika. Jako jiné analýzy, tak i analýza rizik nejprve rozloží systém a zdroje rizika na jeho jednotlivé složky, které pak zkoumá. Kvalitativní analýza rizik používá slovní hodnocení nebo relativní číselné hodnocení pro popis velikosti možných škod a pravděpodobnosti s jakou mohou nastat. Kvantitativní analýza rizik je založena na číselných hodnotách pravděpodobnosti ohrožení, zranitelnosti a možných následků.

Dobrovolné riziko (Voluntary risk)

Riziko, které člověk dobrovolně podstupuje, za účelem získání určité výhody. Hodnocení rizik (Risk evaluation): Fáze, při které jsou do rozhodovacího procesu zahrnuty hodnoty a posouzení. Zahrnují uvážení důležitosti odhadnutého rizika a navazujících sociálních, přírodních a ekonomických následků, z důvodů identifikace rozsahu možných alternativ pro řízení (management) rizik.

Hrozba/nebezpečí (Threat /Danger)

Přírodní proces, který může vést ke vzniku škod a který můžeme nějak charakterizovat . Hrozba (nebezpečí) může být jak již existující (pohybující se svah), tak potenciální (povodeň, skalní řícení) proces. Charakteristika hrozby (nebezpečí) nezahrnuje předpovídání.

Katastrofa (Catastrophe)

Katastrofa je většího rozsahu než neštěstí a ovlivňuje (zasahuje) rozsáhlejší oblast. Společnost je ovlivněna katastrofou daleko více než neštěstím.

Nedobrovolné riziko (Involuntary risk)

Riziko, vnucené obyvatelstvu vládou (řídícím orgánem), a které si obyvatelstvo (lidé) sami nevybrali. Někdy je nutné ho podstoupit z důvodů výjimečných opatření po neštěstích.

Neštěstí (Disaster)

Vážné narušení fungování společnosti, které působí rozsáhlé lidské, materiální, ekonomické a environmentální ztráty. Tyto ztráty převyšují vlastní možnosti dané společnosti se s těmito ztrátami vyrovnat vlastními silami. Neštěstí je výslednicí ohrožení, zranitelnosti a nedostatečné kapacity potýkat se následky rizika. Pojem neštěstí je také často užíván pro popis situace, při které byly narušeny základní společenské vzorce a jsou nutné výjimečné postupy pro zachování a záchranu lidských životů nebo životního prostředí. Neštěstí jsou většinou kategorizovány podle příčin a rychlosti nástupu.

Odhad rizik (Risk estimation)

Proces používaný pro měření úrovní analyzovaného rizika. Odhad rizik se skládá z následujících kroků: analýza frekvence určitého jevu, analýza následků a jejich integrace. Ohrožené obyvatelstvo (Population at risk): Všechny osoby, které jsou přímo vystaveny následkům přírodního ohrožení, pokud nejsou evakuovány z jeho dosahu.

Ohrožené prvky (Elements at risk)

Obyvatelstvo, budovy, inženýrské sítě, infrastruktura, přírodní prostředí, ekonomické aktivity a sociální vazby v oblasti možného ovlivnění přírodním ohrožením. Vše, co má pro společnost nějakou hodnotu a může být poškozeno extrémním přírodním procesem.

Ohrožení (Hazard)

Pravděpodobnost, že určitá hrozba (nebezpečí) vznikne v určitém časovém období. Nezvyklá nebo extrémní událost v přírodním nebo antropogenním prostředí, která nepříznivě ovlivňuje životy lidí, majetek nebo činnosti, a která může vést k neštěstí. Je přírodního nebo antropogenního původu a může způsobit fyzické škody, ekonomické škody, ohrozit lidské životy, pokud k ní dojde na území lidské činnosti. V technických vědách je ohrožení vyjádřeno matematicky jako možnost výskytu na určitém místě v určitém časovém období, při určité velikosti.

Přírodní ohrožení (Natural hazard)

Přírodní (přirozený) jev, který probíhá v blízkosti lidí, jejich majetku nebo činností a může způsobit neštěstí. Přírodní ohrožení jsou způsobena biologickými, geologickými, hydrologickými nebo meteorologickými podmínkami nebo procesy v přírodním prostředí.

Riziko (Risk)

Míra pravděpodobnosti a tvrdosti nepříznivých vlivů na lidský život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Kvantitativně vyjádřeno jako: riziko = ohrožení možnou ztrátou. Riziko může být též vyjádřeno jako pravděpodobnost nepříznivé události a jejích následků, pokud k ní dojde.

Řízení rizik/Zvládání rizik/Krizové řízení/Management rizik (Risk management)

Systematická aplikace řídících postupů, procedur a praktik, pro identifikaci, analýzu, hodnocení, snižování a monitoring rizik. Pozn. Zákon č. 240/2000 Sb. definuje krizové řízení jako: „souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace“.

Snižování rizik/Mitigace rizik (Risk mitigation)

Výběrová aplikace vhodných technik a řídících postupů pro snížení pravděpodobnosti výskytu rizika a/nebo snížení pravděpodobnosti nepříznivých následků.

Společenské riziko (Societal risk)

Riziko velkého rozsahu působící na společnost, při jehož realizaci může následek podnítit sociální nebo politickou odezvu.

Správa rizik (Risk governance)

Proces, při kterém jsou shromažďovány, analyzovány a přenášeny informace o riziku zúčastněným činným orgánům z důvodu rozhodování. Poté co jsou uváženy všechny možné alternativy, je existující riziko porovnáno s kritérii přijatelnosti rizika (kvalitativními nebo kvantitativními) a jsou přijata příslušná rozhodnutí.

Tolerované riziko (Tolerable risk)

Rozsah rizika, s kterým je společnost ochotna žít, aby mohla získávat určité výhody. Toto riziko není zanedbatelné a je potřeba ho sledovat a pokud možno snížit.

Vnímání rizik (Risk perception)

Intuitivní vnímání rizika založené na individuálním posouzení a zkušenostech jednotlivce.

Zbytkové/residuální riziko (Residual risk)

Zbytková úroveň rizika v kterémkoliv okamžiku před, během nebo poté, co byly uplatněny opatření pro snižování rizika.

Zranitelnost (Vulnerability)

Úroveň možné ztráty jednotlivého ohroženého prvku nebo jednotlivých ohrožených prvků v oblasti ovlivněné ohrožením. Je vyjádřená na stupnici od 0 (žádná ztráta) do 1 (úplná ztráta). Také se jedná o stav a průběh vycházející z fyzikálních, sociálních, ekonomických a environmentálních faktorů, které zvyšují náchylnost společnosti na přírodní ohrožení.

K napsání tohoto textu byl mimo jiné použit materiál z wikipedia.org, diskuze.eu a sohu.cz.