Maniodepresivní psychóza (v současnosti nazývaná Bipolární afektivní porucha (BAP)) je závažný duševní stav (psychický výkyv), který způsobuje nadměrné změny nálad, vitality, psychických funkcí a někdy i omezuje schopnost celkového „přirozeného“ fungování.

Projevy maniodepresivní psychózy

Nemoc se projevuje buďto alespoň jednou manickou epizodou (manická psychóza), spíše však střídáním manických a depresivních epizod (bipolární afektivní porucha). Dalšími projevy poruchy může být i rychlé cyklování nálad (více než 4 fáze v jednom roce) či ultrarapidní cyklování (fáze se mnohokrát střídají během dne); a fáze smíšená, kdy pacient zažívá symptomy obou protipólů (manie i deprese).

Manickým syndromem se rozumí stav, kdy je nemocný nadměrně podnikavý (většinou ovšem neproduktivní), veselý, nic pro něho není problém, má sníženou potřebu spánku, v sexuální oblasti je často promiskuitní, navazuje stále nové vztahy. Může být i naopak podrážděný. Při těžké formě mluví nesrozumitelně (tzv. slovní salát), kdy myslí tak rychle, že nestačí dokončit větu. Veškeré pochody v jeho těle jsou zrychlené. Mohou mít velikášské bludy. Protikladem manickému syndromu je syndrom depresivní, při níž je nálada pokleslá. Člověk není schopen prožívat radost (anhedonie), trpí beznadějí, poruchami spánku, nechutenstvím, nezájmem o sex a celkově je vyčerpán. Objevují se sebeobviňovací bludy a bludy o vlastní bezvýznamnosti, bezcennosti.

Ve všech fázích BAP je velké nebezpečí sebevraždy, které kulminuje v době, kdy nemocný depresi překonává a pro okolí se jeví již bez příznaků deprese (získává sílu suicidium vykonat).

Maniodepresivní psychóza říčiny vzniku

Choroba postihuje přibližně 1 % populace. Potíže se obvykle projeví v období puberty a rané adolescence. Nejsou známy jednoznačné příčiny vzniku. Vědci se domnívají, že BAP je způsobena kombinací biologických a psychologických faktorů. Běžně jsou počátky této poruchy přirovnávány ke stresovým životním událostem. Cykly depresivních a manických symptomů se vracejí a mohou se projevovat častěji, mnohdy narušují práci, školu, rodinu a celkově život ve společnosti. Manická epizoda může plynule přejít v depresi a naopak, nebo mezi jednotlivými epizodami (atakami) může být různě dlouhá doba – i více let bez příznaků, tzv. remise.

Komorbidita

BAP se velmi „rádo“ váže na jiné poruchy, například poruchy osobnosti (příkladem může být hraniční porucha osobnosti, kde se také často střídají nálady a je tedy na terapeutovi, ke které diagnóze „má pacient blíž“). Dále je zde zvýšené riziko závislosti na návykových látkách (často ve fázi manické, kdy pacient abuzuje (zneužívá) alkohol nebo drogy).

Postižení

Mnohé známé tvůrčí osobnosti trpěly manickou depresí a svou tvořivost spojovaly se svými proměnlivými stavy. Mnoho životů bylo ale také touto chorobou zruinováno. BAP trpěl například český herec Miloš Kopecký, který na sklonku svého života dal souhlas se zveřejněním této skutečnosti. Podle jeho autentických slov přináší deprese větší utrpení než rakovina.

Léčba

Léčba spočívá hlavně v podávání psychofarmak (antidepresiv, antipsychotik, thymoprofylaktik (lithium, karbamazepin, aj.), podpůrné psychoterapii a v opodstatněných případech elektrokonvulzivní terapie, která je u některých nemocných tak účinná, že upraví jejich stav za 1–2 týdny. Léčba je většinou dlouhodobá, ataka odezní přes léčbu až po mnoha týdnech nebo i několika měsících. U řady nemocných je nutné i celoživotní užívání psychofarmak, které brání nástupu ataky onemocnění.

Poznámka: S antidepresivy v rámci BAP je to spekulativní a mělo by se jim spíše předcházet, neboť antidepresiva mohou způsobit ultra-rapidní ci ještě hůře ultradiánské a smíšené epizody.

K napsání tohoto textu byl mimo jiné použit materiál z wikipedia.org, diskuze.eu a sohu.cz.