Pilotované lety USA

Apollo 1

Při nácviku budoucího prvního letu programu Apollo došlo dne 27. ledna 1967 v důsledku elektrického zkratu ke vzplanutí interiéru kosmického modulu Apollo 1 a udušení posádky.

Raketoplán Columbia

K havárii raketoplánu Columbia došlo během sestupu atmosférou v závěru letu STS-107 dne 1. února 2003 ve výši 60 km nad Texasem. Hrana křídla orbiteru, narušená nárazem pěnové izolace odpadlé při startu raketoplánu z externí palivové nádrže, nevydržela extrémní tepelné namáhání a prohořela. V důsledku toho došlo k rozpadu raketoplánu a usmrcení posádky přibližně 15 minut před plánovaným přistáním.

Raketoplán Challenger

K havárii raketoplánu Challenger došlo při startu k letu STS-51L dne 28. ledna 1986 v čase T+73 sekund po prohoření izolace pomocného startovacího raketového motoru SRB. Následná exploze externí palivové nádrže raketoplánu rozmetala družicový stupeň a posádka při této explozi zemřela, eventuelně až při dopadu na vodní hladinu.

Pilotované lety Ruska/Sovětského svazu

Sojuz 1

Při inauguračním letu nové kosmické lodi Sojuz došlo při návratu dne 24. dubna 1967 k selhání padákového systému lodi a nebržděnému dopadu při kterém zemřel kosmonaut Vladimir Komarov.

Sojuz 11

Při návratu první posádky, která dlouhodobě pracovala na orbitální stanici Saljut 1, se při návratu kabiny do zemské atmosféry dne 30. června 1971 předčasně otevřel odvzdušňovací ventil modulu a došlo ke ztrátě vědomí posádky a zástavě srdeční činnosti.