Duševní porucha (nebo také psychická porucha) je v širším pojetí označení pro některé psychické procesy, projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka, znesnadňující jeho fungování ve společnosti. Definic duševní poruchy je ale více. Mezi duševní poruchy se řadí ty z poruch, které se prvotně týkají myšlení, prožívání nebo vztahů k ostatním lidem. V minulosti se v obdobném významu užíval například termín „šílenství“.
Duševní zdraví a duševní porucha jsou pojmy značně kulturně i názorově podmíněné, jejich obsah je tedy proměnlivý a není předmětem obecné shody.
Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné zejména konstituční (vrozenou) organickou (zpravidla neurologickou, často též genetickou) specifickou výbavou člověka, tak stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a životních událostí. Podíl a vztah vrozených dispozic a dalších vlivů u jednotlivých typů poruch jsou předmětem zkoumání a diskusí.
Léčba může spočívat buď v odstraňování příčin poruchy, nebo v úpravě jejích následků. K léčbě se užívají medikamenty, psychoterapie včetně úpravy životního stylu a další způsoby.
Spory o povaze duševních poruch
Pojem duševní poruchy a obdobné pojmy z dřívějška (např. duševní nemoc) jsou značně podmíněny dobovou a místní kulturou, osobními názory i sociální rolí zdravotnického systému. Například homosexualita nebo leváctví byly ještě nedávno považovány za poruchy. Proti způsobu, jakým hlavní proud psychiatrie pojímá duševní poruchy, argumentovali zejména v 60. letech dvacátého století lidé řazení do tzv. antipsychiatrického hnutí. Některé z jejich pohledů na psychologický a sociologický rámec duševních poruch jsou dnes významnou částí psychiatrické obce přijímány a odrazily se v novějších klasifikačních manuálech, léčebné praxi i odborných diskusích.
Diagnostika duševních poruch
Na počátku 20. století bylo v klasifikacích rozlišováno jen několik desítek duševních poruch. Roku 1952 jich bylo 192 a Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, 4. edice (DSM-IV) jich v současnosti uvádí 374. Tento nárůst může být způsoben:
- efektivnější diagnostikou a lepší charakteristikou duševních poruch, díky více než století výzkumu;
- skutečně se zvyšujícím počtem duševních nemocí, způsobeným hnacími faktory jako je dieta nebo stále rostoucí stres každodenního života;
- zvýšenou tendencí některých psychiatrů označovat individuální zvláštnosti chování a slabůstky jednotlivce jako nemoc
Kategorizace duševních poruch
Ve Spojených státech byly duševní poruchy rozděleny do skupin podle společných symptomů a to v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM) vytvořeném Americkou psychiatrickou asociací. Manuál obsahuje 13 kategorií.
| DSM skupina (Diagnostický a Statistický Manuál) | Příklady | Wikipedia kategorie |
|---|---|---|
| Poruchy obvykle poprvé diagnostikované u batolete, v dětství nebo adolescenci | Mentální retardace, autismus, ADHD | Kategorie:Poruchy obvykle přítomné poprvé před dosažením dospělosti |
| Delirium tremens, demence, amnestické a jiné kognitivní poruchy | Alzheimerova choroba | Kategorie:Poruchy paměti a Kategorie:Kognitivní poruchy |
| Mentální poruchy způsobené zdravotním stavem pacienta | Psychóza související s AIDS | Kategorie:Mentální poruchy způsobené zdravotním stavem pacienta |
| Zneužívání omamných látek | Alkoholismus | Kategorie:Zneužívání omamných látek |
| Schizofrenie a jiné psychotické poruchy | Porucha s bludy | Kategorie:Psychóza |
| Poruchy nálady | Deprese, Maniodepresivní psychóza | Kategorie:Poruchy nálady |
| Úzkostné poruchy | Generalizovaná úzkostná porucha | Kategorie:Úzkostné poruchy |
| Somatoformní poruchy | Somatizační porucha | Kategorie:Somatoformní (tělo-formní) poruchy |
| Faktitivní (předstírané) poruchy | Munchausenův syndrom | Kategorie:Faktitivní (předstírané) |
| Disociativní poruchy | Disociativní porucha identity | Kategorie:Disociativní poruchy |
| Sexuální poruchy a poruchy pohlavní identity | Dyspareunie, Porucha pohlavní identity | Kategorie:Sexuální poruchy a poruchy pohlavní identity |
| Poruchy příjmu potravy | Anorexie | Kategorie:Poruchy příjmu potravy |
| Poruchy spánku | Nespavost (insomnie) | Kategorie:Poruchy spánku |
| Impulzivní poruchy neklasifikované jinde | Kleptomanie, Trychotillomanie | Kategorie:Impulzivní poruchy neklasifikované jinde |
| Adaptační poruchy | Adaptační porucha | Kategorie:Adaptační poruchy |
| Poruchy osobnosti | Narcistická porucha osobnosti | Kategorie:Poruchy osobnosti |
| Jiné nemoci, které se mohou stát středem pozornosti lékařů | Tardivní dyskineze, Zneužívání dětí | Kategorie:Jiné nemoci, které se mohou stát středem pozornosti lékařů |
Munchhausenův syndrom -je nejsložitějším a nejnebezpečnějším druhem týrání dětí.Oficiální definice zní:předstírání nebo duševní nemoci člověkem, který pečuje o závislou osobu.Ve většině případů je pachatelem matka a obětí její vlastní dítě.
Americkým manuálem DSM byl inspirován i V. díl (diagnózy řady F) Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN, ICD), který vydává Světová zdravotnická organizace.
V DSM je kromě kategorizovaných duševních poruch definováno i mnoho jejich příznaků (jako je paranoia). Ty nejsou samy o sobě považovány za nemoci, ale pouze za indikátory některé z výše zmíněných poruch. MKN mezi poruchami a příznaky takto nerozlišuje, protože většina diagnostických položek je vytvářena především na základě příznaků, nikoliv organické příčiny.
K napsání tohoto textu byl mimo jiné použit materiál z diskuze.eu, wikipedia.org a sohu.cz.